pondělí 28. května 2018

Jsi závislá na telefonu?

Výsledek obrázku pro pinterest girl with telephone
Závislost na sociálních sítích a telefonu je čím dál častější. Mladá generace je schopná ho držet v ruce neustále, ať sedí u oběda, ve škole při hodině nebo po cestě městem. Samozřejmě je to z mnoha důvodů - je nám vším, co potřebujeme. Pouští hudbou, počítá, fotí, komunikujete s ním s kamarády. Je ale správné neustále kontrolovat, zda nemáš nějaké nové upozornění? Mám zde pár příznaků, díky kterým si možná připustíš, že na telefonu závislá opravdu jsi:



- Neustále ho kontroluješ, potřebuješ mít displej vzhůru.
- Máš potřebu reagovat na zprávu či jakékoliv upozornění okamžitě, co ti přijde.
- Jsi nervózní, když si zapomeneš nabít telefon, či u sebe nemáš nabíječku.
-V každé volné chvíli zapínáš displej telefonu.
- Občas se přistihneš, že i při tom, co jsi s přáteli nebo rodinou, bezmyšlenkovitě projíždíš sociální sítě.

Tak co, v kolika z těchto pěti důvodů jsi se našla i ty? Musím se přiznat, že i já nedokážu vyjít ven bez telefonu. Už jen pro ten pocit bezpečí, pro neustálou kontrolu a stres z toho, že ten telefonát nebo zpráva přeci bude smrtelně důležitá. Proto jsem si dala svůj týdenní detox bez telefonu a teď i tobě přináším několik typů, jak si od této závislosti trochu pomoci.

Všechny konverzace řešte co nejrychleji

Já osobně velmi ráda lidem telefonuji, protože mě nebaví zdlouhavá domlouvání. Pokud chci osobní formu kontaktu, než telefonování, použiji videohovor na messengeru, Facetime apod. a pokud naopak druhý člověk nemá čas na telefonování nebo z nějakého důvodu nemůže, nahraji hlasové zprávy. Snaž se o rychlejší kontakt i ty. Zavolej, místo toho, abys půl hodiny domlouvala čas schůzky. Jakmile domluvíš to důležité, telefon odlož. Seznam ostatní s tím, že bys byla raději, kdyby volali i oni tobě.

Polož telefon na stůl, ne k posteli

Jednak tě to ráno donutí z postele vylézt, taky se ti ale bude lépe spát. Ovšem je na to mnoho teorií, které rozhodně stojí za přečtení. Také se ti bude lépe usínat. Nebude tě to totiž nutit k neustálému sledování místa, kde se telefon nachází, jestli se náhodou nerozsvítí displej.

Vyhraď si čas, kdy telefon vypneš

Já telefon házím na druhou stranu pokoje okamžitě, co si sedám k učení. Jinak totiž nemám šanci se cokoliv naučit, protože je vždycky všechno důležitější a zajímavější, než právě to učivo. Také vypínám telefon při čtení knih, obzvláště těch z povinné literatury. Urči si čas, kdy nebudeš telefon používat ty a dodržuj to.

Ve společnosti telefon vůbec nevytahuj

Už jsem se naučila telefon vytahovat z kapsy nebo kabelky co nejméně. Strašně mi vadí, když jdu s přáteli do restaurace nebo jen na kafe a po nějaké chvíli, co dojde společné téma, postupně všichni vytahují telefony a bezmyšlenkovitě projíždí Instagram nebo podobné sociální sítě. Většinou vytrvám a sama ho nechávám v kabelce, dokud ostatním nedojde, co dělají. Snaž se omezit telefon také - když jsi s někým venku, nebuď přítomně s někým na sociální síti! 

5 komentářů:

  1. toto su velmi dobre tipy! ja sa obcas snazim aj vyjst von bez telefonu na par hodin, ked sa mi napriklad vybije a nechce sa mi cakat, kym sa znovu nabije. raz som to urobila v meste, ktore som az tak nepoznala a priznavam, ze som sa tak trosku bala, ze netrafim naspat :D ale nastastie som trafila.
    ono dat si telefon na stol a k posteli v mojej izbe nie je prilis rozdiel, kedze dost pohodlne dociahnem z postele aj na stol. aj ked zas zavisi od toho, na ktory roh toho stola. takze by som ho asi mala davat na ten vzdialenejsi :D ale ono je zas dost zle uz to, ze vobec mam potrebu naciahnut sa po tom telefone hned rano, len co otvorim oci...
    telefonovanie dost nemam rada, ale zas nemam tolko kamaratov, aby som travila prilis vela casu dohadovanim sa na stretnutiach. takze toto ako svoj problem urcite nevnimam.
    ten posledny tip je asi najlepsi, preto ani nezvyknem chodievat von s viacerymi ludmi naraz, lebo tam je velmi velke to riziko, ze vsetci vytiahnu svoje inteligentne zariadenia a zacnu si prechadzat instagramom alebo facebookom, pripadne odpisovat na spravy. ked som vonku iba s jednym clovekom, tak to vacsinou nerobi, ak ani ja nevytiahnem ten svoj mobil. ale rozhodne som vinna z vytahovania mobilu, ked sedim v nejakej restauracii s rodicmi, co si uvedomujem, ze nie je zrovna dobre.

    OdpovědětVymazat
  2. upřímně, bez telefonu vedle sebe bych asi už neusla, hlavně proto že mi slouží jako budík, ale zas nepatřím do té skupiny, která by bezmyšlenkovitě vytáhla mobil když je venku někde s kamarády, ale naopak; stává se mi, že to oni jsou na telefonu závislí a to mě děsně irituje! :D je fakt na hlavu, když vidím, jak někdo nemůžu být bez telefonu ani při chůzi. jinak také nemůžu mít telefon při ruce když čtu, pak z toho nic nemám nebo jednu frázi zapomenu a čtu ji zas a znova (:

    OdpovědětVymazat
  3. Ježiši, hlavně mi netelefonovat, nikdo mi nevolejte. Řešit cokoli telefonním hovorem je utrpení! :D Půlku věcí neslyšim, nerozumim, pak to začne šumět, pak vypadává signál, pak ten druhej hůř vyslovuje a... eh. Písemně nejlepší, když ne písemně, tak ústně z očí do očí. Ne po telefonu! :D To nesnáším! :D Jinak telefon ne u postele by nefungoval, mám ho jako budík a kdybych ho položila na stůl, tak probudí celej barák, než slezu po žebříku z postele a dostanu se ke stolu :D Ani ho nikdy nevypínám, když si ho nechci všímat, prostě si ho nevšímám, ale vypínat ho nepotřebuju. Jen ten telefon ve společnosti. Zcela to chápu na akcích, kde je víc lidí a dojde ke chvíli, kdy se dotyčný zrovna s nikým nebaví nebo se řeší něco, o čem nic neví a nezajímá ho to, tak se mrkne na telefon. Ale když jsou dva/tři někde, tak je to supernezdvořilý a dodneška jsem nakrknutá kvůli té osobě, která je schopná si narazit i sluchátka, zatímco je s někým venku. Jinak rozhodně pomáhá nemít zkrátka sociální sítě. To pak člověk nemá co kontrolovat a bezcílně brouzdá jenom proto, že je nuda :D Já si na to navykla tak, že na prvním chytrém telefonu jsem nemohla mít internet, takže jsem sociální sítě nemohla kontrolovat, a v době pořízení druhého a dalších už jsem na žádných nebyla a byl klid. Ale ve vlaku, při čekání, při nudě... to mobil v ruce mám. Hraju na něm a nebo brouzdám na netu. Ten čas uběhnout tak jako tak musí.
    Ale co je nejdůležitější, myslím, že většina lidí z toho vyroste. Že v pubertě na tom opravdu můžou viset pořád a všude, aby byli pořád a všude v kontaktu, ale čím jsou starší, tím víc jim přestane záležet na okamžité reakci. Ne samozřejmě všem, ale většině jo. Jen se to nezdá, protože průměrná většina nikdy není vidět.

    OdpovědětVymazat
  4. První co dělám, když ráno vstanu je to, že se podívám na telefon, na sociální sítě, odepíšu příteli a tak..Kolikrát jde o to, zda máme kolem sebe dobré lidi, zda se nudíme během volných chvil nebo ne. Když budu s lidma, které mám ráda, vydržím bez telefonu hodně dlouho. Když ty lidi kolem sebe nemám a nudím se, tak prostě všechny ty sociální sítě projíždím. Jsou situace, kdy se opravdu nehodí vytahovat mobil. Na druhou stranu nám telefon spoustu věcí ulehčí. Všechno má své pro a proti a je třeba všechno dělat selským rozumem :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Zajímavý námět na článek. Ale souhlasím s tím. Denně na zastávce vidím lidi se sluchátky, nebo právě scrollují na mobilu. Je to i taková sociální schovávaná. Raději se díváme do svého telefonu, abychom omezili trapné ticho, pohledy, a nedejbože potencionální konverzaci s cizími lidmi. Je to vtipné, tyhle zařízení by nás měly spojovat a usnadňovat nám komunikaci s druhými lidmi, ale ve skutečnosti nás to v hodně případech spíše rozděluje. I ten koncept sociálních sítí, kdy sdílíme jen ty pěkné fotky a selfíčka, kdy nám to zrovna slušelo. O to větší strach pak máme se s tím druhým vidět v reálu, protože už nemáme žádnou pozlacenou oponu, za kterou bychom se mohli schovat.

    Souhlasím pak především s posledním bodem článku, kdy hodně lidí vytahuje mobil na společenských akcích. Já to dělám občas, když jsem na nějaké akci a lidi, které tam znám, se mi rozutečou a já stojím někde sama a nevím co dělat. Jinak se to snažím omezit. Největším vrcholem bylo, když mi psal kamarád, že je na rande s jednou slečnou a že se s ní nudí, tak mi píše. To mě naštvalo víc, než t slečnu, očividně. I na obědě se spolužačkami jsem se snažila uplatnit pravidlo, že u oběda se bude jíst a povídat a ne čumákovat do mobilu. Mrzí mě, že si to spousta lidí neuvědomuje.
    Skvělý článek!

    OdpovědětVymazat